Transcription
Přátelé, pojďme si konečně v tomto videu odpovědět na odvěkou otázku, jestli je máslo zdravou potravinou. Mé jméno je Miloslav Šindelář a na tomto kanále se zabýváme longevity neboli dlouhověkostí. Díky moc všem za odběr a zvoneček, ať vám už žádné další video neunikne. A pojďme se podívat na hlavní téma.
Máslo, voňavé, zlatavé a lahodné na čerstvém chlebu. Po generace je součástí našich kuchyní a jídelníčků a mnoho lidí ho tedy považuje za přirozený a zdravější tuk, zejména ve srovnání s tím umělým v podobě margarínem. V posledních letech i v rámci trendu Carnivor diet se dokonce objevily titulky hlásající návrat másla jako zdraví velmi prospěšné potraviny. Je ale máslo skutečně zdravé a přirozené, nebo se jedná jenom o mýtus? V tomto videu se vždycky podíváme na to, co se skrývá pod žlutým a hladkým povrchem másla. Takzvaně nahlédneme pod pokličku. Rozebereme si nasycené tuky v másle a jejich vliv na srdce. Porovnáme máslo s margarínem a ukážeme si hlavně výsledky studií, které zkoumaly náhradu másla za nenasycené tuky. Odpovíme si také na otázku, zda je máslo zpracovaná potravina a vysvětlíme si pojem MFGM a koncept potravinové matrice. Zjistíme také, zda je máslo více aterogenní, to znamená, jestli více podporuje kornatění tepen než jiné mléčné výrobky, jako je třeba sýr nebo jogurt. A na závěr vše shrneme a řekneme si doporučení přímo pro vás a pro váš jídelníček. Vydržte tedy do konce a pusťme se do pravdy o másle vědecky a srozumitelně. Jako první se podíváme na nasycené tuky v másle a jejich vliv na zdraví srdce. Pojďme na to.
Začneme tedy samotným složením másla. Máslo je téměř čistý mléčný tuk. Obsahuje kolem 80 % tuku hmotnostně, z čehož zhruba polovinu tvoří nasycené mastné kyseliny, takzvané SFA. Právě nasycené tuky jsou ale kontroverzním základem debat o zdraví a výživě. A proč? Výzkumy totiž ukazují, že strava bohatá na nasycené mastné kyseliny zvyšuje hladinu LDL cholesterolu, tedy v uvozovkách toho "zlého" cholesterolu v krvi. A cholesterol se v rámci takzvaných apo B částic ukládá do stěn cév a podporuje vznik aterosklerózy, čili kornatění tepen, což potom vede k srdečně-cévním onemocněním. Jinými slovy, nasycené tuky, kterých má máslo opravdu hodně, zhoršují náš krevní lipidový profil, zvedají celkový a LDL cholesterol, čím zvyšují potom ve finále i riziko infarktu a mozkové mrtvice. Tento mechanismus je dobře prokázán a uznáván napříč vědeckou komunitou. To znamená, dlouhodobě zvýšená hladina LDL lipoproteinů v krvi je jednoznačně kauzálním faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Nicméně je hned na úvod je fér zmínit, že ne všechny mastné kyseliny v másle jsou stejné a musíme rozlišovat mezi nimi. Máslo obsahuje i menší podíl totiž mononenasycených tuků (MUFA) a velmi malé množství polynenasycených tuků (PUFA). Většina však opravdu připadá na ty nasycené tuky, jako je kyselina palmitová, meristová, steorová, která patří k nejvíce cholesterolům zvyšující mastným kyselinám. Proto odborné zdravotnické organizace doporučují omezit příjem nasycených tuků pod zhruba 10 % celkového příjmu energie. V praxi to znamená pro průměrnou dietu, pro průměrný jídelníček kolem 20 g nasycených tuků za den, což odpovídá asi třem polévkovým lžicím másla. Jedna lžíce másla je asi 15 g, totiž obsahuje potom těch 7 g nasycených tuků, takže pár silně namazaných krajíců chleba už může pokrýt většinu doporučeného denního maxima z hlediska těch nasycených tuků. A v typické české stravě a vidím to i u svých klientů, jsme zvyklí, že máme tukový rohlík s máslem a salámem ke snídani a k večeři pro změnu krajíc chleba s máslem a uzeninami, které nasycené tuky také obsahují.
A proč na tom tolik záleží? Je to z toho důvodu, že nasycené tuky zvyšují LDL cholesterol přímo, zatímco nenasycené tuky například z rostlinných olejů, ořechů, semínek či ryb, mají naprosto opačný efekt. To znamená, pomáhají naopak ten LDL cholesterol snižovat. To se potom projevuje i na zdraví srdce. Desítky studií a velkých analýz ukazují, že když máme ve stravě hodně těch nasycených tuků a nahradíme je nenasycenými, tak tím snížíme riziko srdečně-cévních onemocnění, na které umíráme zdaleka nejčastěji. Jinak řečeno, není tuk jako tuk a máslo bohužel patří k těm tukům, které mají vysoký obsah těch nasycených mastných kyselin a má tak negativní vliv na naše cévy.
A možná jste slyšeli argumenty, že vztah mezi nasycenými tuky a nemocemi srdcí je prý nejasný. Je pravda, že několik mediálně známých studií v minulosti nepřineslo jednoznačný závěr. Často však opomněly zásadní faktory a dřívější studie, které byly zkresleny právě příjmem těch transnasycených mastných kyselin. Novější, opravdu preciznější analýzy potvrzují, že totiž více nasycených tuků ve stravě, vyšší hladina LDL a to potom vede i k vyššímu riziku aterosklerózy. Důležitý je tedy kontext. Záleží, čím právě ve stravě ty nasycené tuky nahrazujeme. Pokud někdo omezil máslo, nahradil ho třeba cukrem, bílou moukou, pak se pochopitelně zdravotní efekty moc nezlepší a proto by se mohlo zdát, že máslo nevadí. Klíčové ale je ta náhrada. Když ho nahradíme těmi kvalitními rostlinnými tuky, například olivovým nebo řepkovým olejem či ořechy, tak se prokazatelně to vyplácí a projeví se to v lepší hladině krevního cholesterolu i potom k lepší ochraně našeho srdce. K tomu se potom dostaneme až za chvíli podrobně, ale vysvětlíme si i ty nejnovější studie. Jdeme se podívat na další téma.
Máslo versus margaríny. V debatě o másle totiž se nelze vyhnout srovnání s margarínem, jeho rostlinnou náhražkou. Margarín byl vynalezen už v 19. století jako levnější alternativa másla a ve 20. století se prosazoval jako zdravější volba pro naše srdce. A proč právě margarín? Obsahuje totiž tuk z rostlinných olejů, který má mnohem méně nasycených mastných kyselin a více nenasycených než právě to máslo. A zní to ideálně, že? Kde tedy nastal ten problém? Je to z toho důvodu, že historicky se tekuté rostlinné oleje musely kvůli výrobě margarínů stužovat, takzvaně hydrogenovat, aby měly tuhou formu při pokojové teplotě. Tento proces ale bohužel vytvářel transmastné kyseliny, umělé transtuky, které se ukázaly být pro lidské zdraví velmi škodlivé. Trans-tuky, tedy v dřívějších tvrdých margarínech, byly dokonce pro srdce horší než ty nasycené tuky v másle. Zvyšovaly LDL cholesterol, snižovaly HDL a podporovaly zánět. Tedy to je vlastně recept na tu aterosklerózu. Možná ještě horší než u samotného másla. Není divu, že jakmile věda odhalila nebezpečí trans-tuků někdy v 80. a 90. letech, tak reputace margarínů utrpěla. Lidé se začali oprávněně v té době vracet k přirozenému máslu, protože margarín najednou vypadal jako chemický jed.
Situace se ale od té doby dramaticky změnila. Potravinářské firmy naštěstí upravily ty výrobní procesy a dnešní kvalitní margaríny už neobsahují trans-mastné kyseliny. Místo částečně stužených tuků se používají jiné výrobní postupy, například míchání různých olejů, interesterifikace tuků a podobně, aby margarín měl vhodnou konzistenci, ale neobsahoval ty trans-tuky. Moderní měkké margaríny a rostlinné roztíratelné směsi jsou tedy z hlediska složení úplně jinde než jejich předchůdci před 30 lety. Bohužel spousta lidí si to stále neuvědomuje. Na druhou stranu máslo stále i v dnešní době nějaké ty trans-tuky obsahuje přirozeně. A co to znamená pro naše zdraví? Pojďme se na to podívat.
Současné margaríny mají obecně výhodnější profil mastných kyselin než máslo. Více nenasycených, často obsahují právě ten slunečnicový, řepkový, lněný nebo dokonce olivový olej a méně těch nasycených mastných kyselin. Výsledkem tedy je, že na rozdíl od másla margarín nezvyšuje tolik LDL cholesterol a některé kvalitní margaríny ho mohou při použití místo másla dokonce snížit. Samozřejmě, že i mezi margaríny jsou rozdíly. Obecně platí, že čím tvrdší margarín, tak tím více nasycených tuků obsahuje, ale měkké margaríny s významným podílem polynenasycených mastných kyselin (PUFA), případně ty, které jsou obohacené o fytosteroly, jsou pro srdce jednoznačně zdravější a jsou zdravější pro ten náš lipidový profil.
Nicméně, abych byl korektní, důležité je zmínit, že ani máslo, ani margaríny jsou nutričně nezbytné. My k životu nepotřebujeme. Obojí to jsou tuky používané hlavně kvůli chuti. Pro zdravé srdce však vycházejí lépe rostlinné oleje, jako je olivový, řepkový, lněný, protože jsou čistě nebo hlavně nenasycené a oproti margarínům neobsahují ani sůl, ani emulgátory. Přesto, pokud vybíráte mezi máslem a kvalitním margarínem na pečivo, tak moderní margarín bez trans-tuků bude z hlediska cholesterolu a cév pravděpodobně mnohem lepší volba než to máslo. Nezapomínejme však, že všeho s mírou. I rostlinné tuky jsou velmi kalorické a pro udržení zdravé váhy je dobré to s nimi nepřehánět.
Jdeme se podívat na to, co ukazují studie. Tam se naprosto jednoznačně ukazuje, že výměna másla za nenasycené mastné kyseliny je pro nás prospěšná. A tohle zkoumala řada vědeckých studií od RCT studií, což je zlatý standard medicíny, až po dlouhodobé observační studie. A výsledky jsou poměrně konzistentní. Náhrada másla bohatého na nasycené tuky za ty rostlinné oleje, bohaté na PUFA a MUFA za ty nenasycené mastné kyseliny, vede ke zlepšení kardiovaskulárních parametrů a často i k nižšímu výskytu srdečních příhod. Už ve starších klinických studiích z 60. až 80. let minulého století bylo vidět, že skupiny lidí, které místo másla a sádla používaly například kukuřičný či sojový olej, měly nižší cholesterol a někdy méně infarktů. Novější metanalýzy RCT studií potvrdily, že když nasycené tuky nahradíme polynenasycenými, tak riziko srdečního onemocnění klesá. Odhadem každých 5 % kalorií nahrazených za PUFA místo těch nasycených, tak to sníží riziko srdeční příhody o 10 %. Je to podobný účinek, jako byste užívali slabší dávku léků na cholesterol, tedy statínu, jen dosažený změnou stravy.
Pojďme se bavit konkrétně. Například RCT studie od Brasarda a kolektivu z roku 2017 ukázala, že LDL cholesterol se po stravě s obsahem másla zvýšil oproti jiným dietám v rozmezí přibližně o 6 až 16 % ve srovnání s dietami bohatými na sacharidy, MUFA a nebo také PUFA. Dále také observační studie z posledních let ukazují, které sledují desítky tisíc lidí, že právě ty margaríny a když vlastně nahradíme to máslo za ně, tak to má pro nás pozitivum. Například velká americká studie z roku 2025 sledovala 220 000 dospělých lidí po dobu 30 let a zjistila, že ti, kteří jedí více másla, tak mají vyšší úmrtnost na srdeční choroby i celkově. Zatímco ty, co vlastně mají ve stravě hlavně převážně rostlinné oleje, tak tam je to riziko nižší. A nahrazení pouhých 10 g másla denně rostlinným olejem, což je asi jedna vrchová lžíce, tak byla spojena se snížením rizika úmrtí zhruba o 17 %. To je docela výrazný efekt pro tak malou změnu. Představte si, že jen tím, že si namazžete pečivo místo másla, například kvalitním margarínem, pomazánkou nebo s nějakou pomazánkou s vyšším obsahem bílkovin nebo olivovým olejem, tak statisticky tímto významně zlepšíte své vyhlídky do žití.
Je fér dodat, že máslo samo o sobě není jed, pokud ho člověk jí málo a jinak má zdravou vyváženou stravu. Vliv potom bude celkově malý, ale problém to je, pokud to s příjmem nasycených tuků přeháníme a nahrazujeme jimi ty polynasycené mastné kyseliny. Co z toho tedy vyplývá, že máslo není tak škodlivé, jako například pravidelná konzumace sladkostí nebo slazených nápojů, ale zároveň není ani jeho konzumace prospěšná. Stručně řečeno, vědecké důkazy opravdu mluví jasně: omezit máslo a nahradit ho rostlinnými tuky, například olivovým či řepkovým olejem, avokádem, ořechy, semínky nebo také kvalitním margarínem. Je to krok, který může snížit váš LDL cholesterol i riziko infarktu. Máslo si můžete dopřát občas třeba pro chuť, ale nemělo by být v jídelníčku vnímáno jako zdravá potravina pro každodenní konzumaci, což bohužel v dnešní době spousta lidí to takhle bere a spousta lidí, hlavně to máslo má v jídelníčku dvakrát denně. Osobně je právě třeba tím, že optimalizuji ty své krevní parametry a hladinu lipidů v krvi pro dlouhověkost, tak máslo v jídelníčku vůbec nemám.
Tak jdeme se podívat na další téma a to je sice to, jestli je máslo zpracovaná potravina. Zastav zastavme se nejdříve u pojmu "přírodní". Častěji slýchám, že máslo je přírodní tuk, jde o přirozenou potravinu, zatímco margarín je chemický a zpracovaný. Jak to tedy je? Je máslo zpracovaná potravina? Samozřejmě ano, máslo je také výsledek zpracování mléka. Samozřejmě ale nejde o zpracování nějak zvlášť průmyslové či o vysoké chemické úpravy, ale faktem je, že syrové mléko od krávy se prostě samo nepromění v máslo. Máslo tedy vzniká stloukáním smetany, mechanickým procesem, kdy se vlastně fyzikálně odděluje ten mléčný tuk od podmáslí. Tento proces lidé objevili již před tisíci lety a je to tradiční řemeslná výroba nebo metoda. Přesto je to metoda zpracování. Z hlediska potravinářské vědy se máslo řadí mezi takzvané zpracované kulinářské ingredience. Patří sem například i olej vylisovaný ze semínek, cukr získaný z cukrové třtiny nebo mouka semletá z obilí. Jsou to tedy věci, které nevzniknou bez lidského zásahu, byť třeba jednoduchého. Máslo tedy není nezpracovaná potravina, jako například čerstvé jablko nebo syrové mléko, ale je to opravdu produkt vzniklý úpravou a změnou koncentrace, kdy my tam navyšujeme jednu složku, to znamená obsah toho mléčného tuku. Na rozdíl od ultrazpracovaných potravin, ale máslo neobsahuje dlouhý seznam těch přísad, kdy klasické máslo je jen obvykle smetana a případně sůl. Takže můžeme říct, že je to minimálně zpracovaná potravina co do použité technologie, ale výsledkem je vysoce koncentrovaný zdroj tuku, který v přírodě v takové formě nenajdeme.
A proč na tom záleží, jestli je něco zpracované či nikoliv? Někteří lidé se totiž domnívají, že co je přirozené, to je automaticky zdravé. Realita je ale samozřejmě ve výživě a ve zdravotní vědě složitější. Přírodní látka nebo přirozená potravina, kterou konzumujeme už 1000 let, sama o sobě negarantuje zdravotní nezávadnost či prospěšnost. Například jedovaté houby nebo tabák jsou také naprosto přírodní. Přesto nám škodí. Naopak mnoho průmyslově zpracovaných potravin, například fermentované jogurty, mražená zelenina, pasterizované mléko nebo ovesné vločky jsou pro nás velmi přínosné. A v případě másla se přirozený původ často romantizuje. Je to jen prostě vyšlehaná smetana od kraviček. Žádná chemie. Ano, to je pravda. Máslo obvykle neobsahuje žádné emulgátory ani barviva, kromě případného betakarotenu pro barvu. Ale to neznamená, že bychom ho měli jíst bez omezení a měli bychom se od rána do večera cpát tím máslem. Jak jsme si vysvětlili, podstatné je složení živin a v tomto ohledu je máslo problematické kvůli vysokému obsahu nasycených tuků. Mimochodem, margarín dnes také nemusí být plný chemie. Kvalitní margaríny totiž mívají poměrně krátké složení, směs rostlinných olejů, trochu emulgátoru, jako je právě třeba lecitin, voda, možná špetka přírodního barviva nebo soli a vitamíny. Moderní margarín tak není o moc větší v uvozovkách "chemie" než výroba másla. Jen vychází prostě z jiných surovin a z jiného postupu výroby. Rozdíl je ten, že margarín není přirozený produkt mléka, ale směs vytvořená člověkem a zde je to dobře nebo špatně pro naše zdraví, tak záleží opět hlavně na obsahu mastných kyselin. A tam musím říci jednoznačně, mají navrch ty rostlinné z margarínu. Pokud bych to měl shrnout, tak máslo je produkt zpracování mléka, tedy zpracovaná potravina, byť jenom velmi lehce. A přirozený původ není zárukou zdravotní prospěšnosti nebo benefitů, ale rozhoduje to složení. A tady máslo bohužel skrývá riskantní nálož nasyceného tuku, před kterým nás jeho přírodní image opravdu neochrání.
Jdeme dále. Máslo versus jiné mléčné výrobky. Podíváme se na argument: "To znamená i máslo. Je to přece mléčný výrobek jako sýr nebo jogurt. A o mléčných produktech se říká, že neškodí." Je pravda, že věda v poslední době zkoumá takzvané potravinové matrice, neboli matrix, matici té potraviny a zjišťuje, že ne všechny zdroje nasycených tuků působí na organismus stejně. Ukazuje se, že celková struktura složení potraviny může ovlivnit, jaký dopad má daná živina na naše zdraví. A mléčné výrobky jsou toho skvělým příkladem. Máslo je tudíž v zásadě čistý mléčný tuk. Je, není tam to téměř nic navíc. Naproti tomu sýry, jogurty nebo mléko obsahují kromě tuku také bílkoviny, dále také vápník, fosfor, laktózu a v případě jogurtu navíc také probiotické bakterie. A tato komplexní matrice může modulovat účinky mléčného tuku na naše zdraví. Například vápník v sýru může částečně vázat mastné kyseliny ve střevech a snižovat jejich vstřebávání. Dále také fermentace u jogurtů může produkovat látky, například kyselinu máselnou, které zlepšují metabolismus cholesterolu.
A jaký je důsledek? Studie naznačují, že tvrdé sýry nebo fermentované mléčné výrobky nezvyšují cholesterol v krvi tak, jak by odpovídalo jejich obsahu nasyceného tuku a mohou mít dokonce neutrální nebo mírně příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví. Konkrétně v porovnání se stejným množstvím tuku z másla, tuk ze sýra nezpůsoboval takový nárůst LDL cholesterolu v těch studiích, což opakovaně prokázaly kontrolované klinické studie. V jedné studii například dostávali dobrovolníci několik týdnů stravu bohatou na sýry nebo na máslo se stejným množstvím mléčného tuku. A jaký byl výsledek? Máslo zvedlo LDL cholesterol významně více než právě ty sýry. Rozdíl byl právě nejvýraznější u lidí, kteří už na začátku měli vyšší hladinu toho krevního cholesterolu. Další výzkumy a metanalýzy tohle potvrzují. Tvrdé sýry konzumované v rozumné množství nevedou k tak špatnému lipidovému profilu jako odpovídající množství másla. Odborníci se tedy domnívají, že právě tady ta matrice, právě v těch sýrech, kombinace vápníku, bílkovin, fosfolipidů a mikrobiálních kultur mění účinky nasyceného tuku na hladiny cholesterolu.
A další fascinující kapitolou je látka MFGM z angličtiny Milk Fat Globule Membrane, neboli membrána mléčného tuku. A když je tuk v mléce, tak je uzavřen v drobných kulatých kapičkách neboli globulích, obalen právě touto membránou a MFGM je tvořena fosfolipidy, bílkovinami a cholesterolem a funguje jako přirozená obálka tuku v mléce. Proč je to důležité? Je to z toho důvodu, že při výrobě másla se smetana stlouká a tato membrána se z velké části poruší. Většina MFGM tedy přechází do tekutého podmáslí a samotné máslo má MFGM jenom velmi málo. Naproti tomu ve smetaně, plnotučné mléce či v méně zpracovaných mléčných výrobcích ten tukový obal zůstává víceméně zachován. A co s námi ten MFGM dělá? Studie naznačují, že jeho přítomnost může tlumit negativní dopady nasyceného tuku na náš cholesterol. Švédská studie z roku 2015 dala dvěma skupinám lidí stejný vysoký příjem mléčného tuku 40 g denně, ale v různé formě. Jedna skupina konzumovala šlehačku, respektive smetanu bohatou na MFGM. Druhá skupina dostávala vyčištěný máselný olej bez membrány. Analogie je vlastně zjednodušená. Výsledek byl překvapivý. Skupina se smetanou neměla po osmi týdnech zvýšený cholesterol, zatímco skupině s máselným tukem bez MFGM výrazně stoupl LDL cholesterol. Jinými slovy, mléčný tuk uzavřen v přirozené membráně nezhoršil profil krevních tuků, zatímco mléčný tuk bez této membrány zhoršil lipidový profil. Mechanismus není dosud zcela objasněn, ale vědci zjistili, že tam jsou rozdíly ve vyjádření genů, přepisu genů, které jsou spojeny s metabolismem cholesterolu. To znamená, MFGM matrice utlumila některé geny, které podporují zvyšování cholesterolu. Dává to smysl i evolučně, protože mateřské mléko savců obsahuje tady ty MFGM, která vlastně pomáhají miminkům trávit tuk a možná chrání jejich cévy. A čistý máselný tuk tuto ochranu vlastně postrádá. Zajímavé také je, že mlékárenský průmysl v této chvíli zkoumá MFGM a jeho přidání do různých mléčných výrobků, které by imitovaly tu přirozenou mléčnou matrici.
Pojďme se podívat na to, co si z toho odnést prakticky. Máslo je v rámci tedy mléčných produktů výjimečné tím, že je prakticky čistým izolátem tuku a je zbavené těchto ochranných látek. Oproti tomu sýry, jogurty, kefíry či mléko představují komplexní potravinu, kde tuk spolupracuje s dalšími složkami a výsledek je naprosto jiný. Zatímco máslo je více aterogenní než třeba sýr, a to dokazují intervenční studie i přehledy literatury, že plnotučné sýry a jogurty mají neutrální až mírně pozitivní efekt na LDL cholesterol, zatímco stejný tuk z másla ho zvyšuje. Samozřejmě to neznamená, že bychom měli jíst neomezené množství tučných sýrů, ale spíš to poukazuje na to, že není tuk jako tuk a není potravina jako potravina. Například konzumace 30 g kvalitního sýra denně v rámci vyvážené stravy se neukazuje jako riziková, ale 30 g másla, což jsou zhruba 2 polévkové lžíce, už by mohlo hladinu cholesterolu zhoršit citelně. Potravinový matrik z mléčných výrobků tedy hraje roli: vápník, bílkoviny, fermentace, MFGM, to vše jsou faktory, které mají dopad a zmírňují ty nasycené tuky a jejich vliv na naše zdraví. Jsou to ochranné faktory, zatímco máslo tyto ochranné faktory neobsahuje a proto je horší z hlediska právě aterosklerózy neboli kornatění tepen. Ale pozor na to, že samozřejmě spousta mléčných výrobků má zároveň i dost tuku, dost kalorií a to také není úplně dobře, abychom to s nimi přeháněli. Vždycky záleží na kontextu a na celkovém složení té stravy.
Jdeme se podívat na shrnutí a doporučení na závěr. Co jsme si tedy zjistili o tom másle v dnešním videu? Mnoho rozšířených představ bohužel neobstojí při bližším vědeckém pohledu. Jdeme se podívat na ten první mýtus: Máslo je zdravé a přirozené. Ano, máslo je přírodní produkt ze smetany, ale přirozenost neznamená zároveň zdravotní prospěšnost a benefity. Máslo obsahuje extrémně vysoký podíl nasycených tuků, které zvyšují LDL cholesterol a tím ve finále i riziko srdečních chorob. Z nutričního hlediska je to spíše tedy pochutina, ne zdravá prospěšná potravina. Dopřejte si ho pro chuť, ale střídmě. Případně, pokud v jídelníčku nepotřebujete, je lepší ho nahradit za kvalitní extra panenský olivový olej nebo jiné pozitivnější tuky.
Další věc: nasycené versus nenasycené tuky. Nasycené tuky opravdu prokazatelně zvyšují riziko aterosklerózy, zatímco nenasycené tuky z rostlinné stravy mají opačný efekt a chrání naše srdce. Vyměnit tedy část másla a životních tuků za kvalitní a rostlinné oleje, olivový, řepkový, lněný, ořechy, semínka nebo avokáda je jedna z nejlepších změn, jaké můžete ve svém jídelníčku udělat pro zdraví cév. Zároveň, když si ho porovnáme s margaríny, tak v minulosti margarín trpěl špatnou pověstí kvůli trans-tukům, ale dnešní margaríny už trans-mastné kyseliny neobsahují a mají více nenasycených tuků. Moderní měkký margarín, tedy proto z pohledu srdce představuje lepší volbu než to máslo. Zvláště pokud vybíráte takový, který má co nejméně nasycených tuků podle etikety a na prvním místě ve složení najdete třeba olivový nebo řepkový olej. Zcela se ale vyhýbat margarínu kvůli zastaralé pověsti trans-tuků tedy není nutné. Volte ale kvalitní produkty a nepřehánějte to s množstvím.
Třetí mýtus: Je máslo zpracované? Ano, samozřejmě máslo je výsledkem zpracování mléka. Patří mezi zpracované potraviny. Neznamená to, že by obsahovalo něco chemického navíc, pokud není solené nebo barvené, ale stále jde o koncentrovanou formu tuku, která se v přírodě volně nevyskytuje. Přirozenost másla tedy nelze brát jako argument pro jeho neomezenou konzumaci tím, že ho třeba konzumovaly i naše babičky. Je to úplně jiný kontext. Srovnáváme jablka s hruškami.
Máslo se dále také chová jinak než například sýr nebo jogurt. Díky právě absenci MFGM a odlišné potravinové matrici je navíc více aterogenní. Plnotučné fermentované mléčné výrobky mohou být ale v rozumné míře neutrální, zatímco máslo takové benefity nemá. Pořád ale platí, že i tučné sýry obsahují hodně nasyceného tuku a kalorií, takže všeho s mírou i u nich.
Doporučení na závěr. Pokud tedy milujete chuť másla, nemusíte ho ze života zcela vyloučit, ale šetřete s ním. Namažte si raději tenčí vrstvu. Zkuste ho občas nahradit třeba kvalitním rostlinným roztíratelným tukem nebo avokádovým dipem. Na pečení zkuste olej nebo kombinaci oleje a malého množství másla pro chuť. A pro každodenní vaření a dochucování upřednostněte rostlinné oleje: olivový, řepkový a tak dále. Vaše srdce vám opravdu poděkuje. Pamatujte také na to, že strava není o jedné potravině. Důležitý je celkový jídelníček. Když si občas dáte něco s máslem, tou s máslem, svět se nezboří. Jde o to, aby základem jídelníčku tvořily nenasycené tuky, zelenina, ovoce, celozrnné obiloviny, kvalitní bílkoviny a ty žluté hroudičky másla byly spíše jen výjimkou než pravidlem.
Jdeme si to uzavřít. Máslo je tedy tradiční a chutná potravina, ale z hlediska zdraví platí, že bychom ho měli používat střídmě a s rozumem. Nenechte se proto zmást mýty o přirozenosti či zdravotní prospěšnosti. Věda jasně ukazuje, že ve větším množství našemu srdci opravdu neprospívá. Klíčem je tedy vyváženost a informovanost. A teď už tu pravdu o másle znáte, takže ji nezapomeňte šířit dál. Napište mi dolů do komentářů, co si o tomto tématu myslíte. A pokud se stále ještě bojíte olejů neboli rostlinných olejů ze semen, pardon, olejů ze semen, tak se podívejte na tohle mé video, které jsem o tom natáčel. Díky za pozornost, za vaše otázky, milé komentáře. Velké poděkování patří také partnerům tohoto kanálu za podporu vědecky podložených informací, společnosti Ola a mé vlastní vědecky podložené řady suplementů, kterou nakoupíte na ola.cz se slovním kódem Miloslav10. Novinkou také je, že nově mé suplementy najdete i na Alze. Zároveň děkuji za podporu edukačního obsahu Kalorickým Tabulkám a také společnosti fitham.cz, kde najdete kvalitní vybavení pro váš domácí trénink nebo vybavení do posilovny. Takže nezapomeňte se tam mrknout a nezapomeňte se také podívat na mé Forendors, kde do konce ledna je dostupný ebook Mindspan, který má 103 stran a je zaměřen na lepší kognitivní zdraví. Zde máte ode mě slevu na první měsíc předplatného. Díky tedy všem za podporu a díky také, že mě sledujete, posíláte videa dále, komentujete, odebíráte tento kanál a také nezapomeňte dole pod videem dát zvoneček, ať už vám žádné další video o zdraví a prevenci neunikne. Přeji vám tedy pevné nervy, dlouhé zdraví a dlouhý život. Ahoj, na shledanou.